Láska je hnutí,které nutí,dva blázny do blbnutí

Červen 2007

vzkaz pro ZŠ SPOŘILOV

30. června 2007 v 10:43 | sabinka
tohle bych chtěla vzkázat do moji ,,bejvalý" školy kam sem chodila sedm dlouhých a hezkých let.
Vždycky když uslyšim slovo Pardubice vzpomenu si na tu nejlepší školu zš Spořilov. Musela jsem jí bohužel opustit kvůli stěhování do jinýho města. Hlavně bych ji chtěla poděkovat a popřát panu řediteli ať se brzo uzdraví a taky paní zastupkyni a´t se taky brzo uzdraví.
Jinak mé diky patří taky: naši nejlepší třídní učitelce paní Hlavníčkový za obří trpělivost (taky jí patří můj obdiv za to, že nás jetšě nepozabíjela:-), paní učitelce Šárce Hemerkový, který přeju všechno nej k svátku, paní učitelce Kučerový za to, že mi dala jedničku a ne dvojku, paní učitelce Konířový za to jak nás skvěle připravila na boiologickou olympiádu, paní učitelce Navrátilový za úžasné volby při OV, paní učitelce Bartoníčkový za nekonečné hodiny VV,paní učitelce Šmídlový za ,,podložka, dvojlinka, datum, téma:opakování a zkoušení" taky bych chtěla poděkovat celýmu učitelskýmu sboru a jestli je to pravda co se špitá po škole tak taky popřát paní učitelce Piklový zdraví miminko teda jestli sou ty drby pravda :-) to je asi tak všechno jo a bude se mi pekelně stejskat :-(

kamarádka Míninka

30. června 2007 v 10:28 | sabinka
Mno, .........
Monika je moje dobrá, hodně dobrá kamarádka. Je malinkatá a macatá. Všichni si z ní dělaj srandu, páč je trochu vyvinutější, mě to newadí a ona už si zvykla. Známe se už skoro od mala i přesto, že každá bydlíme v jinym městě.........ale teď budeme bydlet ve stejnym páč se stěhuju. Má hrozně ráda zvířata a mě:-) Nejradši má tygry. Jo a má dost dobrej blog.
Je to moje nejlepší kamarádka!
Odkaz na blog: link

mé já

30. června 2007 v 10:18 | sabinka
Hoj, jen se vám stručně představím...........
Jméno: Sabina
Koníčky: četba knih, zvířata, focení, kamarádi, škola, .............
Věk: 13,5let
Třída: 8. doteď sem byla áčko, jelikož přestupuju tak ještě newim co budu:-)
Vzhled: normální holka-zlatá střední cesta :-D
Přátelé: Míninka, Muninka, Timea, Verča, Nikča, Petr, Patrik, a další- je jich hodně
Největší strach: jestli zapadnu na nový škole
Moje foto: radši ne, chci abyste ještě žili :-)

hadi

16. června 2007 v 22:08 | sabinka |  Fota a obrázky
http://zoopark.default.cz/images/hadi.jpg


http://soundake.info/images/_hadi.jpg

tuleni

16. června 2007 v 22:04 | sabinka |  Fota a obrázky
http://tuleniaspol.webz.cz/harpbaby1.jpg


http://zikova.cvut.cz/plachy/fotky/california/thumbs/tuleni4.jpg






Next image






mastif (anglický)

16. června 2007 v 18:28 | sabinka |  Pejskové pod lupou

Anglický mastif (English Mastiff)

Mastifa se doporučuje chovat v prostorných podmínkách…

PŮVOD:
Dávnověké plemeno dogovitých psů. Mohutné Moloské dogy dle dobových pramenů zápasily již v období starověkého Říma v arénách s gladiátory, lvy, tygry a medvědy. Doprovázely také římské legie během jejich dlouhých pochodů. Mastifové se využívali pro ochranu domu, dvora a zvířat chovatele, a ve středověku pro lov velké zvěře. Předci Mastifa působili pravděpodobně již za doby Julia Césara v Bretani, avšak prokazatelný důkaz nám o tom chybí. Po druhé světové válce bylo toto plemeno ve Velké Británii na hranici vyhynutí. V dnešní době vidíme Mastifa velmi zřídka, a to především v USA a Velké Británii.

POPIS:
Jde o plemeno služebních psů. Jako druhé označení se používá "anglický mastif".
V jeho vzhledu převažuje úměrnost a mohutná stavba těla. Je to velký a těžký pes, je to nejtěžší plemeno světa, jedinci váží kolem 150 až 160 kg. Tělo je masivní, přiměřeně rostlé. Hlava větší, široká, kvadratická, velmi hluboká, s kratším čenichem. Na čele se zřídka tvoří vrásky. Na krátké hlave dominuje černá maska. Uši jsou delší, přiléhající k lícím, visící. Hřbet a břicho široké, hrudník hluboký, svaly silné. Končetiny jsou svalnaté, se silnými kostmi a sevřenými prsty. Ocas vysoko nasazený, dosahující k hleznům, nesmí být nesen nad horizontální linií.
VÝŠKA:
V kohoutku
u psů více než 76 cm,
pro feny více než 70 cm.
VÁHA:
Více než 70 kg. (standadt FCI váhu neuvádí).
SRST:
Srst je krátká a přiléhavá, s měkkým podsrstím, meruňkové, stříbřité, žluté, žlutě žíhané barvě, meruňkově žíhané barvy. Maska a uši jsou černé.
CHARAKTER:
Velmi klidný, nevzrušivý a sebejistý pes. Skoro nic ho nevyvede z míry. Je dobrý a oddaný svému panu pes. Má rád společnost. Je to spolehlivý hlídač. Velmi málo štěká. Poslušný a inteligentní.
PÉČE:
Mastifa se doporučuje chovat v prostorných podmínkách. Nejlépe se bude cítit tam, kde bude pohodlí a opravdu dostatek místa. Dospělý mastif má střední potřebu pohybu. Stačí několik krátkých procházek denně a několi procházek bez vodítka týdně. Pro velké rozměry mohou u Mastifa vznikat záněty kosterní soustavy. Proto zdraví svého chovance pozorně sledujte. V období vývoje se nesmí příliš unavovat, aby nedošlo k poškození kostí a salů.
Není příliš náročný.


terárko pro vodní želvy

16. června 2007 v 18:23 | sabinka |  Želvy obecně
Vodní želvičky by měly mít v akvárku spoustu vody (což je vcelku logický), ta by měla mít hladinu minimálně 5-10 cm nad krunýř želvy. To aby se v případě převrácení mohla v klidu otočit a neutopila se (ano, i vodní želvy se mohou utopit!). V nejlepším případě by voda měla zabírat 3 čtvrtiny v želváriu. Teplotu vody vyhledejte podle druhu želvy, ale většinou má mít tak kolem 24 - 26°C. Želvy musejí mít nějaký ostrůvek, kde si mohou odpočinout a slunit se. Nepřijde nazmar ani vnější filtr. Usnadní vám čištění vody. Nad ostrůvkem by měla být výhřevná zářivka a správně by neměla chybět ani UV lampička. Ve vodě můžou být vodní rostliny, ale želvy je budou okusovat. Na dně může být propraný říční písek nebo kamínky, ale to se potom špatně čistí. Pokud seženete i nějaký domeček pro želvy (asi nejlepe podvodní a aby byla střecha nad vodou), bude to pro vaší želvu ideální schovávačka. Já bohužel stále nenacházím. Velikost terária se počítá takto: délka krunýře dospělé želvy x 5 = délka želvária a potom délka krunýře dospělé želvy x 3 = šířka želvária. Želva by se při postavení na zadních a při natažení neměla dotýkat packami okraje... jinak by mohla utéci.



http://ammis.bloguje.cz/zelva01a.jpghttp://www.zelvy.estranky.cz/archiv/iobrazek/29

http://zelvy.wz.cz/data/office/fotky/30_30.jpg

výběh suchozemské želvy

16. června 2007 v 18:20 | sabinka |  Želvy obecně
Želvy by měly být pokud možno v létě venku na sluníčku, kde se dostatečně vyhřejí a naberou vitamín D ze sluníčka. Výběh by měl být větší než terárko, aby se želva dostatečně proběhla a aby se vám tam všechno vešlo ;).
Oplocení by mělo být takové, které želva nepřeleze (Pozor na druhy želv, které rády hrabou - ž. stepní - ty by měly mít výběh zajištěný i do hloubky, aby se nepodhrabaly) ani neproleze. Já doporučuji dřevěné kolíky, které se používají na oplocení záhonů. V knihách jsem četla, že se dají použít i kachle nebo cihly trošku zahrabané do země. Ve výběhu musí být stinné místo a taky slunečné. Dobrý je i kámen na vyhřívání (v parném létě dosahuje teplot 40°C... což nepovažuju za ideální, ale večer zas vyhřívá... záleží na želvě co se jí bude líbit) a nádržka s vodou, kde se může želva schladit (z vody se musí dokázat nadechnout, suchozemské želvy neumí plavat). Tráva, pampelišky a jiný porost je jasný, to záleší na vás (pozor na jedovaté rostliny). Také je pěkné na pohled (a pro želvu jistě užitečné) dát do výběhu klacek a jiné dřevěné prolejzačky (pokud je budete hledat v lese, pečlivě je zkontrolujte. nedávno jsem našla moc pěkný kousek prolezlý červy a mravenci- to by se želvě rozhodně nelíbilo). Vaše zvířátko bude mít pak víc možností na schovávanou, prolejzanou a prozkoumávanou. Zajístíte mu tím zábavu. Nesnědenou potravu odklízejte, protože se na ní mohou slejzat mravenci (v žádném případě mravence a jiný hmyz nestříkejte těmy prostředky... nejsou určené pro ostatní zvířata). Moje želva má ve výběhu nejraději vysokou trávu, kde se maximálně zahrabe a já jí pak musím hledat (to byste nevěřili, jak těžké je jí vyndat, když tráva všude leze a překáží). Nemějte strach, když želvu zpočátku nebudete moct najít. Dokáží se pěkně schovávat a zvlášť mláďata jsou lehko přehlédnutelná (to bych nespočítala, kolikrát jsem měla nervy, že mi želva utekla). Dejte si pozor, aby se kolem výběhu nepotulovali kočky, psi a jiné šelmy (např. u nás na chatě lítají sokoli), které by mohly želvě ublížit. Já jsem svoje mládě pro jistotu schovávala na noc doma. Pokud máte ale bezpečné místo a noci jsou tepé, můžete želvičku nechat venku na čerstvém vzduchu.
Pokud jsem na něco zapomněla, tak se omlouvám, ale je toho tolik, co je třeba napsat a na co je třeba upozornit, že jsem určitě něco vynechala. Pokud máte otázky a připomínky, jen klidně pište, ráda poradím. Jen aby se vaše želvičky měly co nejlíp!!! :)
http://artinzert.cz/foto/31015/s_31015_1.jpg

varování

16. června 2007 v 18:20 | sabinka |  Želvy obecně
  • Použití elektrospotřebičů na 230V je v kombinaci s vodou konstalace velmi nebezpečná, proto je třeba zvláštní opatrnosti. Není třeba se jejich používání nějak zvlášť bránit, jen je důležité o riziku vědět a zabránit tomu, aby žádný ze spotřebičů za žádných okolností nemohl spadnout do vody ani, aby na něj voda nestříkala.
Ve vodě lze pak používat jen spotřebiče, které jsou k tomu určeny a odzkoušeny.

Pokud by z nějakého důvodu přes všechna doporučení a varování přes to došlo k pádu nebo poškození nějakého elektrospotřebiče v akváriu, nikdy a za žádných okolností nesahejte do nádrže před odpojením všech spotřebičů v nádrži!!!
tento článek pochází z www.trachemys.wz.cz

výskyt želv nádherných

16. června 2007 v 18:18 | sabinka |  Želvy obecně
mapa výskytu želvy nádherné
původní domovina želv nádherných
Přesto, že lze (obzvlášť v poslední době) zahlédnout želvy např. i v Labi, není u nás přirozeně se vyskytujícím živočišným druhem. V naší přírodě se vyskytují jen díky nezodpovědným chovatelům, kterým buď utekly nebo se jich takto chovatel prostě úmyslně zbavil. Aby nedocházelo k vytlačování původních živočišných druhů je jejich import do některých západních států Evropy zakázán.
Přirozeným místem vyskytu jsou klidné nebo pomalu tekoucí vody na jihovýchodě Spojených Států Amerických. V různých poddruzích se však díky své přizpůsobivosti vyskytují od jižní kanady až po Mexický záliv. Žijí většinou v hustém porostu na břehu řek a jezer, kde se na kmenech a kamenech vyčnívajících z vody vyhřívají na slunci. Jejich počty tam jsou redukovány relativně velkým počtem jejich predátorů jako jsou aligátoři a jiné masožravé želvy (např.kajmanky), ale i vodní ptáci (např.volavky a čápi). Jak želvičky rostou jejich nepřátel ubývá.
Naprostá většina želv nádnerných, které se objeví v našich obchodech donedávna objevila, nepocházela z volné přírody, ale ani nepochází od tuzemských chovatelů. Většina želv nádherných v našich nádržích pochází z USA a Singapuru, kde jsou chovány v obrovském množství na tzv. želvích farmách a exportovány do celého světa. Transportní podmínky jsou pro malé želvy velmi tvrdé. Mláďaty jsou hned po vylíhnutí zarovnány lepenkové krabice až po okraj. Tak musí vydržet často mnoho dní bez potravy a vody. Mnoho želv v takových podmínkach zahyne, zbytek se dostává na místo určení ve velmi zuboženém stavu na pokraji svých sil. Do ČR však v současné době díky přijetí legislativy EU tento masivní dovoz TSE již není možný. Na zmíněný zákaz dovozu tento průmysl zareagoval s obdivuhodnou rychlostí a druh T.s. elegans nahradil jinými poddruhy či úplně jinými druhy želv.
Obrázek “http://www.ifauna.cz/clanky/foto/04/04_08_ze1.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

nemoci a zdraví

16. června 2007 v 18:17 | sabinka |  Želvy obecně
K odmítání potravy dochází u želv z různých příčin. Někdy příčinu hladovění chovatel nikdy nezjistí a želvy začnou samy potravu přijímat. Zdraví jedinci v dobré kondici vydrží hladovět řadu týdnů bez toho, že by nějak utrpěl jejich zdravotní stav. Pokud však hladovka trvá déle než 14 dní a nepodaří se zjistit příčinu, je lepší obrátit se na odborníka.
Nejbanálnější příčinou dobrovolného hladovění želv bývá pokles teploty. Poměrně často k tomu dochází právě na podzim, kdy je pokles teploty doprovázen i zkrácením dne. Želvy se pak zcela přirozeně připravují na zdolání zimy a hladoví.
Léčba: K odstranění problému postačí zvýšení teploty a umělé prodloužení dne (svícením).
Dalším poměrně časté odmítání potravy se vyskytuje po zimní hybernaci. Jde o tzv. Posthibernační anorexii. Postihuje zejména želvy, které zimovaly ve špatné zdravotní kondici. Postižené želvy jsou apatické a prakticky se nepohybují. Nápadná je nízká hmotnost.
Léčba: Jde o závažný stav a léčení by měl provádět veterinář. Často bývá potřeba podpůrná léčba antibiotiky k potklačení druhotných infekcí. Prognóza na uzdravení je příznivá v případě, že onemocnění netrvá déle než 3 - 4 týdny.

labradorský retrívr

16. června 2007 v 16:44 | sabinka |  Pejskové pod lupou
Labradorský retrívr (Labrador Retriever)

Labradorský retrívr je jediné místní skotské plemeno přátelských psů. V porovnání s ostatními setry toto plemeno není tolik populární.

ANGLICKÝ NÁZEV:
angl.: Labrador Retriever; čes.: Labradorský retrívr
PŮVOD:
Labradorský retrívr
POPIS:
Labradorský retrívr je silně stavěný a aktivní pes, se širokou lebkou a širokou a hlubokou hrudí, se širokým a silným také zadečkem.
Lebku má širokou, ostře řezanou, bez masitých lící. Stop je dobře definovaný. Nos má široký, s dobře otevřeným chřípím. Čenich je silnější. Oči má střední velikosti, hnědé nebo lískové, vyjadřující inteligenci a dobrou náladu. Uši nemá velké, ani těžké, jsou svěšené, dobře přiléhající k hlavě a posazené spíše dozadu. Krk má statný, čistý, silný, mezi rameny dobře posazený. Záda má v úrovní horní linie těla. Hruď je dobře široká i hluboká. Ocas má výrazně vyznačený, u základu je velmi silný, směrem ke konečku se zužuje, je středně dlouhý, nezpeřený, ale kolem dokola hustě osrstěný krátkou, hustou a hojnou srstí, která mu dává kulatý zjev. Může být nošený vesele, ale neměl by být zatočený přes záda. Přední končetiny mají dobrou kostní strukturu, při pohledu ze strany nebo z profilu jsou od loktů k zemi rovné. Ramena má dlouhá a svažující. Zadní končetiny má dobře vyvinuté. Tlapky má okrouhlé, kompaktní, s dobře klenutými prsty a dobře vyvinutými polštářky. Chůze i pohyb jsou volné, kopírující zemi.
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 56 až 57 cm.
Fena má v kohoutku 54 až 56 cm.
VÁHA:
Labradorský retrívr váží v rozmezí 25 až 34 kg. (Standard FCI hmotnost neuvádí)
SRST:
Labradorský retrívr má krátkou a hustou srst, ne však zvlněnou nebo opeřenou, která je na dotek poněkud tvrdá, s počasí odolným podsrstím. Jeho srst je pro toto plemeno charakteristickým rysem. Zbarvení je zcela černé, žluté nebo játrově čokoládové. Žluté zbarvení je v rozsahu od světle krémové k liščí. Malé bílé skvrny na hrudi jsou povolené.
CHARAKTER:
Labradorský retrívr je povahou veselý a velmi čilý a živý pes. Má vynikající čich, měkká ústa a je velice horlivým milovníkem vody. Je přizpůsobivým, oddaným a věrným společníkem. Je velmi inteligentní, horlivý a poslušný, se silnou vůlí vás potěšit. Je od přírody vlídný a přátelský, bez známek útočnosti nebo nepatřičné plachosti.
PÉČE:
Labradorský retrívr má srst, jenž je na péči ne příliš náročná, nezapomínejte ji však alespoň jednou týdně kartáčovat, v období línání ji kartáčujte častěji.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Labradorský retrívr se průměrně dožívá 12 až 14 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Lovecký pes.
VYUŽITÍ DNES:
Lovecký pes, služební pes, polní závodník a společník.
PLEMENO:
FCI VIII. - Retrívři, slídiči a vodní psi.
Sekce 1 - Retrívři.
S pracovní zkouškou.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
LR


zlatý retrívr

16. června 2007 v 16:41 | sabinka |  Pejskové pod lupou
Zlatý retrívr (golden retrívr)

Zlatý retrívr je otužilý a tvrdě pracující pes.Byl vyšlechtěn pro lov pernaté zvěře,proto je ochoten jít
kdykoli a za každého počasí do vody.Dnes je to vyhledávaný domácí společník,ale je stále oblíben i u lovců.

Historie

O přesném původu zlatého retrívra se stále živě diskutuje.Jisté je,že se o něj v padesátých letech
19. století zasloužil lord Tweedmouth.Použil pravděpodobně záhadného psa nazývaného ruský slídič a křížil jej s flat coater retrívrem,bladhaundem a vodním španělem.Yýsledkem byl pes s vrozenou schopností přinášení a výborným čichem,nutným při slídění.Anglický Kennel Club uznal toto plemeno
v roce 1913.

Temperament

Je to mírný a spolehlivý pes s vyhraněným smyslem pro věrnost.je nesmírně trpělivý k dětem a za předpokladu,že mu poskytneme dostatek pohybu,je ideální domácí společník.

podle knížky:Velká kniha o psech David Taylor

Můj pes Nikča

16. června 2007 v 16:36 | sabinka |  Nikinka
Vlastním osmi letou fenu anglického kokršpaněla jménem Nikča. Nikče je takový mazlíček celé rodiny. Nikča žije s dalšími dvěmi psy- fenkou Betkou(trpasličí jezevčík), Pejskem Čerte (kříženec s labradorem a kokršpeněl-Nikča s ním měla tři štěňata). Momentálně Nikinka bydlí s makou a bráchou u babičky. K dispozoci má velkou zahradu s možností honit slepice :-)
Potrava
Nikinka žere granule a občas si dá uvařenou polévku se zbytky masa bez koření-speciálně vařeno pro psy. Ale nepohrdne ani suchýym rohlíkem nemluvě o psích konzervách.
Spánek
Nikča si odpočinku užije nejlepe v přepravce kterou má vystlanou polštářem a nebo leží na lavici v kuchyni, ale nejlepší se má na posteli v peřinách a na gauči :-)

nedívej se tam

9. června 2007 v 22:51 | sabinka |  Blbůstky a ptákoviny
Nedívej se na to!!!

Myslím to smrtelně vážně........

A nedělám si legraci

Fakt!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Frenklin

9. června 2007 v 13:52 | sabinka |  Frenklin
Fenklin je želva. Želva nádherná. Jméno má po pohádkové postavičce.
Frenklinovo bydlení
Frenklin žije sám v akvario teráriu, které je asi metr a něco dlouhé a asi 30cm vysoké. Má tam filtr kamínky, žárovku na vyhřívání, kámen, pařez, rostliny, teploměr.
Čistění
Frenklinovu vodu čistí filtr, ale kvůli koloběhu vody se voda vyoařuje a proto je potřeba vodu dolívat a taky občas vyčistit akvárko ručně a filtr taky.
Krmení
Frenklina krmím sušenými garnáty a rybičkami, granulemi pro želva a rybím filém. Doplňkově také jí mouchy.
V této době se o Frenklina spíše stará můj taťka. Kvůli určitým problémům které bohužel nastaly s nim nemohu trávit tolik času kolik bych chtěla.

kočky

9. června 2007 v 13:43 | sabinka |  Fota a obrázky

evrospká krátkosrstá kočka

9. června 2007 v 13:28 | sabinka |  Kočičky
evropská ......
Evropská krátkosrstá kočka vypadá nikoliv náhodou podobně jako naše kočka domácí-jedná se o čistě plemennou formu středoevropské kočky.
Vzhled a historie: Cílený chov kočky domácí podle standartů zaznamenal vzestup teprve pod ruhé světové válce. Evropské krátkosrsté kočky jsou středně velké až velké, statné a mrštné. Jejich srst je krátká a hustá. Existují desítky barevných variet, kočky však nikdy nemají siamskou kresbu. !!!!Křížení s plemeny je zakázáno!!!!
Charakter: Evropská krátkosrstá kočka odpovídá svými vlastnostmi a svou povahou normální kočce domácí. Je robustní, milujesvobodu, ráda a úspěšně loví, je ale také přítulná a miluje děti-ideální kočka pro rodiny.
Zvláštnosti: Zkřížením s perskou kočkou se její typ změnil. Od roku 1982 se od evropské krátkosrsté odlišili chovatelské linie s perskou krví, které byly označeny jako britská krátkosrstá kočka.
britská krátkosrstá

pár zajimavostí

9. června 2007 v 11:40 | sabinka |  Kočičky
Kočky jako božstvo
Boně plodnosti
Bohyni plodnosti zobrazovali staří Egypťané jako kočku nebo ženu s kočičí hlavou, dříve pak jako lva.
Lidé věřili
Lidé věřili, že kočičí oči, které v noci září, zachycují paprsky zachézejicího slunce
V noci
V noci prý kočky bojovaly proti bohyni temnoty
Otázka chuti
Chuť nemá význam
Chuť nehraje u koček při chytání kořisti takvelkou roli jako u zvířat, které se stravují vegetariánsky
Výběr potravy
Při výběru potravy hraje u kočky větší roli čich než zrak.
Kpčka dokáže
kočky dokáží stejně jako lidé velmi dobře rozlišovat mezi kyselým, slaným a sladkým.
Většina koček
většina koček si rychle oblíbí určitý druh potravy, zvlášť když nejsou zvyklé na změny.

UPOZORNĚNÍ

9. června 2007 v 11:21 | sabinka |  Co se vám tady nelíbí
Jen jsem vás chtěla upozornit na několik pravidel tohoto blogu:
1. Některé články jsou přetáhlé a fotografie taky
2. Každý vulgární komentář bude okamžitě smazán
3. Vše co se vám tady nelíbí, líbí a váš názor můžete psát do komentářů
4. Nepřejuji si, aby byli z mého blogu přetahovány články bez dovolení
5. Tento blog je o zvířatech, ale pokud byste tady eště něco chtěli tak se můžem dohodnout
6. Vše či ještě něco mi můžete napsat na můj e-mail: mosnerova.sabina@seznam.cz
7. Pokud byste chtěli spřátelit tak napište buď do komentářů nebo na mail určitě se dohodnem
To je asi tak všechno s pozdravem Sabinka