Láska je hnutí,které nutí,dva blázny do blbnutí

bobtail

26. července 2008 v 22:47 | sabinka |  Pejskové pod lupou
d: Osrstěná obličejová část svědčí o asijském původu. Ve Velké Británii byli po celém těle chlupatí psi používáni coby ovčáci už ve středověku, ale nebylo možno mezi nimi rozlišit jednotlivá plemena. Jako takové se bobtail stabilizoval až v druhé polovině 19. století, jako počátek organizovaného chovu se uvádí rok 1870.
Popis: Mohutný, zavalitý pes, který díky bohaté chundelaté srsti, pokrývající celé tělo, působí větším dojmem, než ve skutečnosti je. Typickým znakem plemene je absence ocasu (buď vrozená, nebo v důsledku kupírování) a typická kolébavá ,,medvědí chůze" mimochodem. Tělo kratší, kompaktní, s hlubokým hrudníkem. Kohoutek níž než záď. Zbarvení: Hlava, krk, hrudní končetiny a spodní strana břicha bílé, zbytek šedá, modrá nebo grizzly. Velikost: Pes kolem 61 cm, feny kolem 56 cm v kohoutku.
Charakteristika: Přátelský, milý a nekonfliktní pes. Rád si hraje, rychle chápe a jeho výchova není navzdory velikosti nijak obtížná.
Zvláštní nároky: I když má bobtail příjemnou a bezproblémovou povahu, jeho držení nelze doporučit každému. Jeho bohatá srst má sklon k plstnatění a je mimořádně náročná na údržbu. Coby pastevecké plemeno bobtail vyžaduje dostatek pohybu, rozhodně to není luxusní pes pro snoby a pro držení v městském bytě se příliš nehodí.
Užití: Dříve ovčácký, dnes atraktivní společenský a výstavní pes.
Výskyt: I když už doba největší módnosti tohoto plemene pominula, stále patří k oblíbeným plemenům a zvláště na výstavách se s ním hojně setkáváme.
Možná záměna: Polský ovčák nížinný je výrazně menší, drobnější je i bearded kolie, která má víc dlouhý ocas. Rovněž jihoruský pastevecký pes má ocas.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Klára♥ Klára♥ | Web | 30. července 2008 v 18:45 | Reagovat

u me je bleskajda

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama